Charza žlutohrdlá (Martes flavigula)

Charza žlutohrdlá

Latinský název

Martes flavigula

Jiné názvy

Kuna charza, nebo kuna čtyřbarvá

Vzhled, velikost a váha

Váha dospělého jedince se pohybuje mezi 1 a 3,5 kily. Délka těla je v rozmezí od 40 do 60 centimetrů a ocas měří dalších 38 až 43 centimetrů. Velikostní a váhový rozdíl mezi pohlavími není tak markantní, jako je tomu u jiných kun, ale přesto jsou samice o něco málo menší než samci. Z hlediska zbarvení je charza žlutohrdlá považována za nejkrásnější kunu vůbec s čímž je spojeno i její kdysi používané označení kuna čtyřbarvá. Krk a přední část trupu až po zadní nohy jsou výrazně zlatožlutě zbarveny. Spodní část hlavy, náprsenka a břicho jsou jasně bílé. Horní část hlavy je černá. Konce předních končetin, celé zadní končetiny a ocas jsou potom zbarveny tmavě hnědě.

Území výskytu

Oblast výskytu je značně rozlehlá a rozmanitá. Rozkládá se v jižní, jihovýchodní a východní Asii, a to jak na pevninské části, tak na mnoha ostrovech. Směrem od Evropy na východ začíná její území ve východním Afghánistánu a pokračuje přes Pákistán, Indii, Nepál, Bhútán, Bangladéš, Myanmar, Laos, Kambodžu, Thajsko, Vietnam, Malajsii, Singapur a Čínu až do Ruska, Severní a Jižní Koreje a na Taiwan, Sumatru, Jávu a Borneo. Žije jak v jehličnatých a listnatých lesech mírného pásma, tak v pralesech tropického a subtropického pásma a nevyhýbá se ani horským oblastem do 3000 metrů nad mořem.

Potrava

Charza žlutohrdlá je všežravec a složení jejího jídelníčku se může poměrně výrazně lišit podle oblasti, ve které žije. Je poměrně pochopitelné, že jedinec z oblasti severní Indie bude jíst alespoň částečně něco jiného, než jedinec žijící na Borneu. Obecně však konzumuje hlodavce, hady, malé šelmy (včetně příbuzného sobola asijského), ryby, ptáky, hmyz, nejrůznější plody a semena, květový nektar, med a houby. Poměrně zajímavý a pro zástupce kun netypický je fakt, že kuny žijí a loví ve smečkách. Jejich strategie lovu je víceméně totožná s tou, kterou používají například vlci. Část smečky kořist nažene do míst, kde na ni z úkrytu zaútočí ostatní jedinci. Díky tomu charza konzumuje i kopytníky menšího vzrůstu, kteří jsou o poznání větší než ona sama. Namátkou jsou to třeba divoká prasata, goralové, mundžakové, kabarové, kančilové či jeleni sika.

Rozmnožování a mláďata

V teplejších a na potravu bohatších oblastech se charzy páří dvakrát do roka, a to na jaře a v létě. V severně položených částech území svého výskytu jako je Rusko, Korejský poloostrov a Čína je to však jen jednou na jaře. Samice vrhá 2 až 5 potomků, kteří se osamostatňují po 3 až 4 měsících od narození. Pohlavní dospělosti pak dosahují mezi 1 až druhým rokem života.

Status charzy žlutohrdlé na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN

Statut: málo dotčená

Status charzy žlutohrdlé na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN Charza žlutohrdlá obývá rozsáhlé území, žije v mnoha chráněných oblastech, vývoj populačního trendu je stabilní a nečelí žádné významné hrozbě. Z tohoto důvodu je klasifikována jako málo dotčená. Je však třeba podotknout, že některé na ostrovech (Jáva, Tchaj-wan) žijící endemitické poddruhy jsou považovány za ohrožené.