Charza žlutohrdlá (Martes flavigula)

Charza žlutohrdlá

Latinský název

Martes flavigula

Jiné názvy

Kuna charza, nebo kuna čtyřbarvá

Vzhled, velikost a váha

Váha dospělého jedince se pohybuje mezi 1 a 3,5 kily. Délka těla je v rozmezí od 40 do 60 centimetrů a ocas měří dalších 38 až 43 centimetrů. Velikostní a váhový rozdíl mezi pohlavími není tak markantní, jako je tomu u jiných kun, ale přesto jsou samice o něco málo menší než samci. Z hlediska zbarvení je charza žlutohrdlá považována za nejkrásnější kunu vůbec s čímž je spojeno i její kdysi používané označení kuna čtyřbarvá. Krk a přední část trupu až po zadní nohy jsou výrazně zlatožlutě zbarveny. Spodní část hlavy, náprsenka a břicho jsou jasně bílé. Horní část hlavy je černá. Konce předních končetin, celé zadní končetiny a ocas jsou potom zbarveny tmavě hnědě.

Území výskytu

Oblast výskytu je značně rozlehlá a rozmanitá. Rozkládá se v jižní, jihovýchodní a východní Asii, a to jak na pevninské části, tak na mnoha ostrovech. Směrem od Evropy na východ začíná její území ve východním Afghánistánu a pokračuje přes Pákistán, Indii, Nepál, Bhútán, Bangladéš, Myanmar, Laos, Kambodžu, Thajsko, Vietnam, Malajsii, Singapur a Čínu až do Ruska, Severní a Jižní Koreje a na Taiwan, Sumatru, Jávu a Borneo. Žije jak v jehličnatých a listnatých lesech mírného pásma, tak v pralesech tropického a subtropického pásma a nevyhýbá se ani horským oblastem do 3000 metrů nad mořem.

Potrava

Charza žlutohrdlá je všežravec a složení jejího jídelníčku se může poměrně výrazně lišit podle oblasti, ve které žije. Je poměrně pochopitelné, že jedinec z oblasti severní Indie bude jíst alespoň částečně něco jiného, než jedinec žijící na Borneu. Obecně však konzumuje hlodavce, hady, malé šelmy (včetně příbuzného sobola asijského), ryby, ptáky, hmyz, nejrůznější plody a semena, květový nektar, med a houby. Poměrně zajímavý a pro zástupce kun netypický je fakt, že kuny žijí a loví ve smečkách. Jejich strategie lovu je víceméně totožná s tou, kterou používají například vlci. Část smečky kořist nažene do míst, kde na ni z úkrytu zaútočí ostatní jedinci. Díky tomu charza konzumuje i kopytníky menšího vzrůstu, kteří jsou o poznání větší než ona sama. Namátkou jsou to třeba divoká prasata, goralové, mundžakové, kabarové, kančilové či jeleni sika.

Rozmnožování a mláďata

V teplejších a na potravu bohatších oblastech se charzy páří dvakrát do roka, a to na jaře a v létě. V severně položených částech území svého výskytu jako je Rusko, Korejský poloostrov a Čína je to však jen jednou na jaře. Samice vrhá 2 až 5 potomků, kteří se osamostatňují po 3 až 4 měsících od narození. Pohlavní dospělosti pak dosahují mezi 1 až druhým rokem života.

Status charzy žlutohrdlé na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN

Statut: málo dotčená

Status charzy žlutohrdlé na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCNCharza žlutohrdlá obývá rozsáhlé území, žije v mnoha chráněných oblastech, vývoj populačního trendu je stabilní a nečelí žádné významné hrozbě. Z tohoto důvodu je klasifikována jako málo dotčená. Je však třeba podotknout, že některé na ostrovech (Jáva, Tchaj-wan) žijící endemitické poddruhy jsou považovány za ohrožené.

Profil charzy žlutohrdlé na Červeném seznamu ohrožených druhů (anglicky)

Taxonomie

Říše: Živočichové (Animalia)

Kmen: Strunatci (Chordata)

Třída: Savci (Mammalia)

Řád: Šelmy (Carnivora)

Čeleď: Lasicovití (Mustelidae)

Rod: Kuna (Martes)

Poddruhy charzy žlutohrdlé

Martes flavigula flavigula

Martes flavigula aterrima

Martes flavigula henrici

Martes flavigula chrysospila

Martes flavigula peninsularis

Martes flavigula indochinensis

Martes flavigula saba

Martes flavigula robinsoni

Martes flavigula hainana

Martes flavigula tyrannus (vyhynulá)

Příbuzní charzy žlutohrdlé

Kuna skalní – Martes foina

Kuna lesní – Martes foina

Kuna rybářská – Martes pennanti

Sobol americký / kuna americká – Martes americana

Sobol asijský / kuna sobol – Martes zibellina

Sobol východní / kuna japonská – Martes melampus

Charza jižní – Martes gwatkinsii

Kuna brazilská / Hyrare / Tayra – Eira barbara